Jazyk Elfu
1. lekce
Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách - uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.
1. Jediný normální způsob, jak se naučit nějaký jazyk, je používat ho. První věta, kterou dáme dohromady úplně bez problému, je jednoduchá věta se slovesem být, resp. je = ná. Slovosled je podle pramenů zřejmě dosti volný, lze se celkově vzato řídit citem pro českou větu.
Anar ná laurea. (Nebo třeba i, v poezii: Laurea ná Anar.)
Fanya ná ninque.
Salque ná laiqua.
Tam, kde existuje možnost, že by jiná přírodnina téhož druhu vypadala jinak, je dobré specifikovat ukazovacím zájménem:
I lóte ná malina, i lóte ná luin.
Máme ovšem i přesnější ukazovací zájména:
Lasse sina ná wenya, lasse tana ná narwa.
Teď už můžete klidně vyrazit do přírody, dívat se kolem sebe, radovat se z věcí a pojmenovávat je. Napište si na papírek slova, která se vám líbí, a vezměte si je s sebou. Tak na tom budete skoro jako byste s sebou měli elfího přítele (neviditelného, ovšem - to jsou dnes víceméně všichni), kterého byste se mohli na neznámá slova ptát: "Mana enta?" Zřejmě by vám, při jejich sklonu k co nejstručnějšímu vyjadřování, odpověděl skutečně jen žádaným výrazem, bez všech zbytečností. Bylo by dobré, kdybyste si po návratu část svých pozorování zapisovali, a to jak latinkou, tak v tengwar (jistě jste si už všimli, že pro všechny q. hlásky latinka ani nemá písmena).
2. Přibližně v době, kdy vás základní barvy začínají napadat celkem samy a zejména bez problémů v koncovkách, je možno zkusit množné číslo. Tvoří se:
U podstatných jmen končících na: mn.č. příklad:
souhlásku nebo e i lasse - lassi; elen - eleni
jinou samohlásku + ie r alda - aldar
U přídavných jmen:
souhlásku nebo e i ninque - ninqui
a e wenya - wenye
ea ie laurea - laurie
Sloveso přibírá -r (jednoslabičná přitom většinou zkracují kmenovou samohlásku) ná - nar
Aldar nar laikwe.
Fanjar nar ninkwi ar sindi.
Yávi sine nar maline.
Alkar nar laurie...
Slovní zásoba:
BARVA quile [kwile, s anglickým w - tak i dále] QL
bílý ninque (také: studený, bledý) [ninkwe] WJ
žlutý malina LR
oranžový culuina [kuluina] LR
červený carne [karne] S
červenohhnědý, rezatý rusca [ruska] LR
hnědý, snědý varne LR
černý morna LR
šedý mista Ardalambion
světle nebo stříbrošedý sinde WJ
světle nebo modrošedý vindya [vindja] LR
fialový do modra helinwa QL
do růžova helinquila [helinkwila] QL
modrý luin LotR
světle helwa LR
modrozelený ninwa QL
zelený laiqua [laikwa] S
svěží, světlezelený wenya [weňja] LR
zlatý ze zlata: mallen LR
světelně: laurea LotR
zlatorudý, ohnivé barvy culda, culina [kulda, kulina] LR
ohnivě červený narwa LR
stříbrný ze stříbra: telemna LotR
světelně: silma LR
návrhy apokryfních slov k procvičování koncovky -ea:
temně modrozelený - solmea
temně modrý - lómea
PŘÍRODA
obloha helle LR
hvězda elen WJ
měsíc Isil LotR
slunce Anar S
paprsek alka LR
voda nén, 3.p. nenen LR
oblak fána, fanya [faňja] LR
déšť, jemný miste LR
rostlina olva S
strom alda LotR, menší a útlejší: orne UT
keř tussa LR
kořen, zejm. jedlý sulca [sulka] LR
kůra randa QL
kmen telco, mn.č. telqui [telko, tekwi] LotR
větev olwa LR
list lasse LotR
plod yáve [jáve]
květ lóte LotR
tráva salque [salque] LR
houba (v obojím smyslu) hwan (mn.č. hwandi) LR
výhonek, pupen tuima LR
živočich celva [kelva] S
savec, čtyřnohé zvíře laman (mn.č. lamandi) WJ
pták (drobnější) aiwe S
motýl wilwarin S
ryba lingwe LR
malá hala LR
had ango (mn.č. angwi) LR
kámen skála, materiál: ondo S
menší sar (mn.č. sardi) LotR
hlína cén (3.p. cemen) [kén, kemen] LR