Řád Bílé Lilie

V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě a svých bližních s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo a všelijaká kouzla, která obohatila vaši slovní zásobu v oboru přídavných jmen. Dnes - kromě další slovní zásoby - nabízím pár miničlánečků ke čtení a hříček k procvičení.


2. Co byste řekli příteli...
... který se s vámi rozdělil o poslední kousek chleba? Nalye (1.faila 2.faica 3.raica)
... který urovnal dobrým slovem váš spor? Nalye (1.maica 2.moica 3.maira)
... který vám pomohl s těžkým břemenem? Nalye (1.polda 2.melda 3.amalda)
... který vám pomohl vyřešit obtížnou otázku? Nalye (1.fine 2.finya 3.finwa)
... který vám vlastnoručně vyrobil pěkný dárek? Nalye (1.mailea 2.maite 3.mairu)
... který rozdělává oheň v letním lese? Nalye (1.sanya 2.saila 3.alasaila)
... kterému jste šlápli na nohu? ( 1.Aiya 2.Hanta 3.Lehta)
(Správné odpovědi - odečítejte násobky sedmi :) - 15-23-43-10-37-31-17)

3. Doplňte chybějící písmena:
Qu-ndi nar v-nime ar vanesse-nildi. Eldar nar t-re, -stalde. Casa-i nar n-uce ar s-nte, nan no-ne ar pol-e. Nar ammaisi. Pe-inor nar ti-te, quilde ar a-assie. Nar a-sanilde ar nirwanilde, nan cá-ime ar vo-onwe. Enti nar linye-we ar s-ile ar olde, olde ilorne.

Mel-sse, nalye má-a ar vani-a. Nalye ve al-a laurea, ve n-lle timpala, ve a-da nís-ma. Nalye ni-de ve nieni-que minya, nan ni-da ve hwesta lai-ea. Nalye moi-a ve lasse titta, nan vor-nda ve tel-o tu-ca.

4. Článečky ke čtení:

2


Slovní zásoba:

PŘÍRODA - pokračování

STROMY
    

ALDAR (všechny QL)

palma ("strom s dlaněmi")
    

paltyalda ty se čte něco mezi ť a č

platan nebo fíkovník
    

mapalin ("otevřená ruka"), palapapte, ("chvějící se ploché (ruce)")

platan m.
    

fatsevoite (zcuchaný), varivoite (cizokrajný)

fíkovník m.
    

wilwarinda (motýlovitý), tarucca [tarukka] (rohatý), rámavoite (křídlatý)

tis
    

tamuril

ent (návrh, volně podle sindarštiny a rohanštiny, ale jsou myslitelné i jiné varianty): m.ento, mn.č. entor, ž. ente, mn.č. entir, mn.č. obecně enti

ZVÍŘATA
    

LAMANDI (pokračování)

kus hovězího dobytka
    

yacco [jakko] QL

kráva
    

yaxe [jakse] QL

kůň (rychlý, jezdecký)
    

rocco [rokko] S

válečný oř, též vlající hříva
    

mairu QL

kůň (obecný výraz)
    

lopa QL

klisna nebo kobyla
    

lopsi QL

ovce
    

máma WJ

koza
    

nyéni [njéni] QL

kočka
    

meoi QL

králík
    

lapatte, mn.č. lapatsi QL

pes
    

huo LR

plaz, ještěr
    

lóce [lóke] S

ohýbá se, plazí se, svíjí se
    

loce, kořen loc- [loke, lok-] S

PTÁCI
    

WILINI

okřídlenec, pták
    

wilin QL

drobnější
    

aiwe S, filit (mn.č. filici) [filiki] LR

zpěvný
    

lindo LR

zpívá
    

linda LR

bažant
    

cehte [kechte] QL

husa
    

ván QL

holubice
    

cu, cua [ku] LR

slepice
    

poroce [poroke] QL

orel
    

sorno, mn.č. sorni LR

jestřáb
    

fion, mn.č. fioni nebo fiondi LR

labuť
    

alqua [alkwa] S, UT

racek
    

maiwe LR

ledňáček
    

halatirno LR

červenka
    

cilapince [kilapinke] QL

skřivánek
    

lirulin MR

slavík
    

lómelinde LR

strnad
    

ammale LR

vrabec
    

imbilince [imbilinke] QL
    

KVĚTINY
    

LÓTI

fialka
    

helinille QL

kokořík
    

quiqenna [kwikwenna] QL

konvalinka
    

quiquilla [kwikwilla] QL

ladoňka, zvonek modrý
    

quille [kwille] QL

leknín
    

ailinion podle QL

lilie (nebo jedna velká květina)
    

indil WJ

maceška
    

helin, 3.p. helinnen QL

mák
    

fúmelot QL

narcis žlutý
    

cancale malina [kankale] QL

růže
    

losille QL

růže šípková
    

campilosse [kampilosse] QL

sněženka
    

nieninque [nieninkwe] LR

štědřenec převislý ("zlatý déšť)
    

lindeloxe QL

vřes
    

oricon [orikon] QL
    

OSTATNÍ
    

mrkající hvězda
    

tingilinde LR

pramen
    

ehtele [echtele] LR

potok
    

nelle LR

bystřina
    

ulda QL

říčka
    

siril LR

řeka
    

síre LR

tryská, skáče
    

capa, min.č. campe [kapa] podle QL

teče, proudí
    

cele, kořen cel- [kele, kel-] podle LR

proud
    

celume [kelume] LR

koryto vodního toku, kanál, průliv
    

celma [kelma] LR

teče
    

sire, kořen sir- LR

jezero
    

ailin (3.p ailinen) LR

menší (možná i kaluž)
    

nende LR

horské, studené (jakkoli velké)
    

ringe LR

průzračné jezírko či studánka
    

liquilla [likwilla] QL

VLASTNOSTI
    

nový
    

vinya S [vinja]

starý (např. o zvyklostech)
    

starobylý
    

yára [jára] LR

dávný
    

yárea, yalúmea [járea, jalúmea] LR

o bytostech, které stářím nabývají moudrosti, ale neopotřebovávají se
    

linyenwa [linjenwa] LR

starý (opotřebovaný) o věcech
    

yerna [jerna] LR

starý o lidech
    

snad yengwa [jengwa], podle sind. Sice se o málokterém člověku dá říct, že by byl "nemocný jény", t.j. bylo mu mnohokrát 144 let, ale sindarský výraz pro lidské stáří má tutéž etymologii)

mladý
    

nessa LR

mládí (též zeleň, pastva)
    

nesse, nése QL

mladistvý (to jest plný života třeba i ve stáří)
    

nessima LR

mládí, síla, nový život
    

laito, laisi QL

důležitý, cenný
    

valda QL

důležitý, závažný
    

valdea QL

nutný, životně důležitý
    

vildima QL

první
    

minya [minja] S

ZDVOŘILOSTNÍ OBRATY
    

pozdrav na uvítanou
    

aiya (význam příbuzný s aica, budící bázeň apod. - tedy něco jako "má úcta", míněno zcela vážně) LotR

mande omentaine ("požehnáni se setkali" - v podstatě překlad sindarského mae govannen - LotR)

na rozloučenou
    

namárie (víceméně "měj se dobře") LotR

prosí, žádá; prosba, žádost; prosím, račte
    

ikwista QL

(uctivě, snažně) prosím
    

ikwin (nemá jiné osoby) QL

díky, děkuji
    

hanta(n) QL

promiň(te) - velmi nejisté!
    

lehta (mám na mysli něco jako "propusť, vyvaž mě", t.j. z viny vůči tobě) - zákl. význam LR